úterý 3. května 2016

Animefest 2016 z pohledu Saichi

Ahoj lidičkové! Zase jsme se tu sešli! Nesmírně se omlouvám, že jsem se tak dlouho neozvala.
Může za to hnedka několik věcí. Ale nic není dobrá výmluva. Hlavní věc je ale, že ANIMEFEST 2016 skončil!
Bohužel.


Animefest 2016 z pohledu Moriko

Tataratadadadá~
Mori-tan žije (více-méně) a rozhodla se vás poctít svou ctěnou přítomností. Děkujte události známé jako Animefest, jelikož anime (a manga) je v současné době to jediné, co mě dokáže přinutit něco dělat. Je to smutné, ale je to tak, propadla jsem se příliš hluboko do animovaných hlubin pekelných U.U
Na začátek tu ale máme několik informací....
1) Trošku jsem se rozepsala..... Upřímně doufám, že vás neunudím k smrti! ^////^
2)Většina fotek je ze soboty odpoledne (a ty poslední dvě z neděle), protože všechny páteční jsou takové spíše stalkerské a vypadají přibližně jako tahleta první, jen většinou ještě v horší kvalitě :D
3) Umístění fotek v textu je čistě náhodné xD
4) Pokud by byl zájem, můžu postnout ještě další, čistě fotografický článek (možná dokonce společně se Saichi-nee), ale nevím, jestli to má cenu... mé fotografické schopnosti jsou přinejmenším pochybné :D
5) Omlouvám se, za příšerné umístění fotek v textu, už na to nemám nervy..... U.U
(EDITOVÁNO 4.5. V 9:15)

úterý 29. března 2016

"There's no such a thing as normal person." | Durarara!!

(Omlouvám se, že je tahle recenze taková.. podivná, ale na tohle anime se prostě výstižná recenze sepsat nedá. /Ověřeno na deseti různých blozích, kde se údajná recenze vyskytovala/. Ono. Je. To. Prostě. Nepopsatelné.)
 
 Název: Durarara!!
Alias: Drrr!!
Autor: Narita Ryougo
Věkové omezení: bez omezení
Díly: 24+2
Cílová skupina: Seinen/Shounen
Žánr: psychologický, černá komedie, podsvětí, slice of life + trocha nadpřirozena
Rok vydání: 2010
Pokračování: Ano

Příběh:
Mezi mnoha divnými povídačkami, anonymními gangy a nebezpečnými obyvateli, jedna městská legenda vyčnívá mezi všemi záhadami, jimiž oplývá jedna z centrálních čtvrtí Tokya - Ikebukuro. Existence "Černého jezdce", který nemá hlavu a projíždí na své motorce, jež nevydává žádný zvuk ulicemi města.

Ryuugamine Mikado vždy toužil po vzrušení velkoměsta a tak využije pozvání svého kamaráda z dětství a stěhuje se do Tokya, aby zde nastoupil střední školu. Jeho přání uniknout z obyčejného života se plní hned první den, kdy spatří městskou legendu - Bezhlavého jezdce.
Jenže objevení těchto nadpřirozených událostí zatáhne obyvatele Ikebukura do mnoha podivných událostí.
(překlad z kissanime.to; upraveno)

pátek 25. března 2016

sobota 5. března 2016

"Nezapomeňte - nepřátelská brána je dole." | Enderova hra

http://www.laser-books.cz/covers/osceh-pb.jpgNázev: Enderova hra
Originál: Ender's Game
Autor: Orson Scott Card
Přeložil: František Nešpor
Díl: 1.
Série: Enderova sága
Edice: Mistrovská díle SF (Sience Fiction)
Nakladatelství: Laser
Rok vydání: 2015 (první vydání 1994)
Vydání: 6.
Rok vydání originálu: 1985
Žánr: sci-fi,
Počet stran: 376

 


Anotace:
LEGENDÁRNÍ SIENCE FICTION NEBULA 1985 & HUGO 1986
Země je opět v nebezpečí. Mimozemská rasa je připravena k rozhodujícímu úderu. Přežití lidstva závisí na vojenském géniovi, který by měl vetřelce porazit.
Ale kdo jím bude?
Ender Wiggin. Geniální. Nemilosrdný. Lstivý. Mistr taktiky a strategie. A dítě. 
(zadní strana knihy)

úterý 1. března 2016

Výkecník






Okey.  Tak nějak jsme se rozhodly napsat další společný článek. A Nee-san, NEŘVI MI DO UCHA. Já chtěla jen napsat moje scénické poznámky... Taky jsi tam neměla mít to ucho! 



středa 24. února 2016

Anime | Kokoro Connect

Slíbená recenze na Kokoro Connect... :) Je to trochu... cracky /nevím, jak to podat/, jde vidět, že už jsem dlouho recenzi nepsala. Uh... prostě, je to dost o ničem.. (to mi tak připomíná, že bych se na to mohla podívat znova....)
 

Název: Kokoro Connect 
Autor: Sadanatsu Anda
Omezení: 15+
Dílů: 17 (13+4 dovysílané později)
*
Příběh:
Pět členů "Cultural Research Club" (něco jako klub kulturního výzkumu, ale česky to zní hrozně..) - Yaegashi Taichi, Nagase Iori, Inaba Himeko, Kiriyama Yui a Aoki Yoshifumi sestřetnou s bizarním jevem. Jednoho dne si Aoki a Yui nečekaně vymění těla.
Totéž se začne dít dalším členům klubu a jejich běžné životy se najednou začnou zmítat v chaosu.
Zezačátku v tomto zmatku naše pětice vidí zábavu, ovšem záhadné spojení také odhaluje bolestné jizvy skryté v jejich srdcích. A jak se jejich klidné životy tříští, vztahy mezi našimi pěti studenty se také začnou měnit...
(překlad z kissanime.com; upraveno)

I'm alive! | Moriko

Etoo... 'banwa~ minna-san....

 
Název neodkazuje k endingu Kuroshitsuji (který se mi z nějakýho záhadnýho důvodu vybavil, ačkoliv jsem Kuroshitsuji viděla před víc jak rokem.... :D), ale k skutečnosti, že jsem se konečně rozhodla vyvinout jakousik  effort  snahu a zmínit se že žiju. A bo si včil užívám jarních prázdnin, řekla jsem si, čemu ne. A SKUTEČNĚ JSEM SE K TOMU DOKOPALA. *očekává řádný aplaus*
I když, pochybuju, že moje kecy tu někomu chyběly.
Musím se pochválit, že mě nezastaví ani babiččina klávesnice, která je prosím taková ta klasická i s numerickou a vším, na což já, jako uživatel notebooku opravdu zvyklá nejsem. Prvních pět minut psaní článku mi zabralo googlení klávesové zkratky pro svislou čáru :D
Recenze už skoro nepíšu (tak nějak teď přemýšlím nad tím, jak to je s recenzáky.... Fragmentu jsem se už tak čtvrt roka neozvala a Knihcentrum se zase x měsíců neozvalo mi...nebo za to může moje přeplněná schránka). Navíc poslední dobou čtu tak málo, že ani moc není na co. Teda, já čtu, ale ne knihy, převážně povídky na AO3 a posty na tumblru (teda, převážně tady, nejlepší stránce o K Project fandomu :D). Pak taky mangu a pár light novel v aj. Dobře, teďka zkouším číst v angličtině Eragona (no, nevím nakolik to bude čtení v aj, vzhledem k tomu, že ho mám česky přečteného tolikrát, že bych některé pasáže mohla citovat..), ale jinak většinu knih odložím po prvních pár stránkách / kapitolách. Bojím se sama sebe. Poprvé od svých sedmi let nemám náladu na čtení knih. Předloni byla moje spotřeba knih zhruba 20/měsíc. Teďka jsem kleska na 3-4 měsíčně. Nevěřím, že je to možné. Není, není a není. Jenom se mi to zdá. Určitě.
Musím ale říct, že jsem minulý týden knihu přečetla :D Chystala jsem se na ni už nějakou tu dobu, ale nikdy jsem si ji z nějakého důvodu nesehnala. Nějak jsem ji nikde nemohla najít. Z nějakého důvodu ale teď ta kniha začala být populární v naší třídě a tak se mi povedlo si ji sehnat od spolužačky. A musím říct, že na mě tohle dílo hluboce zapůsobilo. Mluvím o knize My děti ze stanice ZOO. Plánuju sepsat recenzi, takže se nebudu moc vykecávat.
A když už se motáme okolo těch recenzí, možná dneska přijde jedna anime recenze - od 22.10.2015 mi v konceptech smutně leží recenze na Kokoro Connect, což je podle mě poněkud neznámé anime, které si opravdu zaslouží větší známost :)

Jak to tak po sobě čtu, uvědomuju si, že zase kecám úplně o ničem. Neumím psát výkecy.... proto mi nikdy nevydrželo ani psaní deníků. Ale než to ukončím... uh, co že jsem to chtěla? Tak to končí, když překliknete na vedlejší okno a zakoukáte se na video k vocaloid písničce. Mám trochu problémy s udržením pozornosti.
Etoo.
Upřímně, nemám nejmenší tušení, co jsem to chtěla napsat.
Když už tu ale padl ten vocaloid.... nepovažuju se za nijak zvlášť fandu tohohle stylu, i když musím uznat, že mají geniálně promakaná videa... musím vám sem postnout jednu písničku. Zpívá to Kagamine Rin a jmenuje se to Lost One's Weeping. Narazila jsem na ni náhodou a ze začátku se mi ani moc nelíbila. Ale má úžasný text a ještě lepší video. Ještě o něco více se mi líbí text anglické verze, ale ta je zase ještě uječenější.


Okey (o hodinu a půl později... xso, s mojí pozorností to fakt jde z kopce....), je tu asi milion věcí, které bych vám mohla vyprávět, ale nevidím důvod proč. Informace jsou nebezpečná věc.
M.